Rakouské pohraničí odhaluje mnohé vzpomínky a památná místa na neklidnou dobu moderních evropských dějin a dělá z celého tohoto úseku Stezky železné opony fascinující cyklovýlet. Mnohé památky a obce s městečky v rakousko-českém pohraničí svědčí o dlouhé společné hospodářské i obchodní tradici a společných dějinách. Cykloturisté se po obou stranách hranice mohou těšit nejen na rozmanitou krajinu a kulturu, ale i na rozmanitou historii a kuchyni. Coby tehdejší spojenec Německa za 2.světové války bylo spojenci rozděleno Rakousko a Vídeň, podobně jako Německo a Berlín, do 4 okupovaných zón. Avšak na rozdíl od Německa se spojenci dohodli, že z Rakouska vznikne nezávíslý a neutrální stát. Proto opustily spojenecké síly 25. října 1955 Rakousko i Vídeň.
Cyklotrasa EuroVelo 13 proto vede přeshraničně mezi Rakouskem a tehdejším Československem a Maďarskem. Jednotlivé úseky cyklotrasy prochází spolkovými zeměmi Horní a Dolní Rakousko a Burgenlandsko a patří ve většíně případů k místům s nejmenším výškovým převýšením na trase a proto jsou svým profilem ideální pro většinu cykloturistů.
Přestože v dobách studené války patřilo Rakousko ke „svobodnému světu“, bylo neutrální zemí a nebylo členem NATO. Díky svému statutu neutrality hrálo Rakousko důležitou roli v dobách studené války. A protože bylo Rakousko neutrální a bylo i sídlem OSN, jako takové nebylo přímým nepřítelem Východní bloku. Tento fakt vysvětluje možná, proč došlo k prvním průnikům hranice mezi Rakouskem a Maďarskem už v letech 1956 a 1989. Památník Železné opony označuje i dnes místo mezi maďarskou obcí Hegyeshalom a rakouským Nickelsdorfem, kde skupina maďarských pohraničníků 2.května 1989 udělala první významnou „díru“ do ostatnatého drátu celé železné opony.
Tzv.„Železná opona“ rozdělovala téměř po 40 let Evropu od Barentsova moře na hranicích s Ruskem, Norskem a Finskem po Bospor na hranicích Bulharska, Řecka a Turecka. Byla to ideologická, politická a fyzická hranice mezi dvěma světy.
V roce 2004 inicioval mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) evrospkou iniciativu pod názvem “Zelený pás”, jejímž cílem bylo podnítit a koordinovat environmetální projekty podél bývalé Železné opony. Iniciativa “Zelený pás” tak výraznou měrou přispěla k zachování důležitých ekosystémů a cenných lokalit. Mezi Barentsovým a Černým mořem se má “Zelený pás” stát páteří ekologické sítě jako symbol globální spolupráce mezi státy k ochraně přírody a udržitelnému rozvoji, tolik vize celé iniciativy. V tomto procesu hraje důležitou roli i rozvoj turistiky.
Po pádu Železné opony vzniklo hned několik cykloturistických projektů podél bývslé hranice – vštšina pak v Německu, Rakousku, Česku a Maďarsku, další pak na Baltu a na Balkáně. Většina podobných projektů se ale omezovala na regionální přístup k tematice. Myšlenka vytvoření cyklotrasy, která propojí četné přeshraniční chráněné oblasti podél bývlé Železné opony, byla dále rozpracována a získala velkou podporu. Cílem bylo vytvořit souvislou cyklotrasu procházející četnými státy, z nichž 14 je členy EU.