EuroVelo 13
Stezka železné opony
Rakouské pohraničí odhaluje mnohé vzpomínky a památná místa na neklidnou dobu moderních evropských dějin a dělá z celého tohoto úseku Stezky železné opony fascinující cyklovýlet. Mnohé památky a obce s městečky v rakousko-českém pohraničí svědčí o dlouhé společné hospodářské i obchodní tradici a společných dějinách. Cykloturisté se po obou stranách hranice mohou těšit nejen na rozmanitou krajinu a kulturu, ale i na rozmanitou historii a kuchyni. Coby tehdejší spojenec Německa za 2.světové války bylo spojenci rozděleno Rakousko a Vídeň, podobně jako Německo a Berlín, do 4 okupovaných zón. Avšak na rozdíl od Německa se spojenci dohodli, že z Rakouska vznikne nezávíslý a neutrální stát. Proto opustily spojenecké síly 25. října 1955 Rakousko i Vídeň.
- 9950km
lunghezza - 20passierte
Länder - 14UNESCO
Stätte - 3evropská
moře
Zkušenosti z historie evropské divize
Cyklotrasa EuroVelo 13 proto vede přeshraničně mezi Rakouskem a tehdejším Československem a Maďarskem. Jednotlivé úseky cyklotrasy prochází spolkovými zeměmi Horní a Dolní Rakousko a Burgenlandsko a patří ve většíně případů k místům s nejmenším výškovým převýšením na trase a proto jsou svým profilem ideální pro většinu cykloturistů.
Přeshraniční zkušenosti
Přestože v dobách studené války patřilo Rakousko ke „svobodnému světu“, bylo neutrální zemí a nebylo členem NATO. Díky svému statutu neutrality hrálo Rakousko důležitou roli v dobách studené války. A protože bylo Rakousko neutrální a bylo i sídlem OSN, jako takové nebylo přímým nepřítelem Východní bloku. Tento fakt vysvětluje možná, proč došlo k prvním průnikům hranice mezi Rakouskem a Maďarskem už v letech 1956 a 1989. Památník Železné opony označuje i dnes místo mezi maďarskou obcí Hegyeshalom a rakouským Nickelsdorfem, kde skupina maďarských pohraničníků 2.května 1989 udělala první významnou „díru“ do ostatnatého drátu celé železné opony.
Z dějin
Tzv.„Železná opona“ rozdělovala téměř po 40 let Evropu od Barentsova moře na hranicích s Ruskem, Norskem a Finskem po Bospor na hranicích Bulharska, Řecka a Turecka. Byla to ideologická, politická a fyzická hranice mezi dvěma světy.
V roce 2004 inicioval mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) evrospkou iniciativu pod názvem “Zelený pás”, jejímž cílem bylo podnítit a koordinovat environmetální projekty podél bývalé Železné opony. Iniciativa “Zelený pás” tak výraznou měrou přispěla k zachování důležitých ekosystémů a cenných lokalit. Mezi Barentsovým a Černým mořem se má “Zelený pás” stát páteří ekologické sítě jako symbol globální spolupráce mezi státy k ochraně přírody a udržitelnému rozvoji, tolik vize celé iniciativy. V tomto procesu hraje důležitou roli i rozvoj turistiky.
Myšlenka evropské Stezky železné opony
Po pádu Železné opony vzniklo hned několik cykloturistických projektů podél bývslé hranice – vštšina pak v Německu, Rakousku, Česku a Maďarsku, další pak na Baltu a na Balkáně. Většina podobných projektů se ale omezovala na regionální přístup k tematice. Myšlenka vytvoření cyklotrasy, která propojí četné přeshraniční chráněné oblasti podél bývlé Železné opony, byla dále rozpracována a získala velkou podporu. Cílem bylo vytvořit souvislou cyklotrasu procházející četnými státy, z nichž 14 je členy EU.
